Mgr. Jana Krameriová

Zdroj: www.CIMED.cz

Rozhovor s Janou Krameriovou

CO JE PŘEDMĚTEM CELOSTNÍ MEDICÍNY, JAKÝCH VYUŽÍVÁ METOD A JAK K NÍ LIDÉ PŘISTUPUJÍ

Vysvětlete prosím pro čtenáře co to znamená, když se řekne celostní medicína ?

„Vemte si například mikrobiologii, kde se analyzují a pozorují jednotlivé mikroorganismy. Vypozorované už je dnes máme úžasně, s rozvojem zobrazovacích technik se člověku stále více otevírají další možnosti rozboru, ale pak se nám někde mikroorganismy přemnoží a nikdo neví co s tím.

Zjišťujeme tak, že když se například objeví nějaký symptom, dejme tomu bolest, vnímáme ho jako jakousi patologii a chceme ho odstranit. Můžeme ale zjistit, že to proč nás někde něco bolí, může také souviset s úplně jiným místem na těle. Znovu se tedy navracíme ke znalostem různých starodávných kultur, které vnímaly i to co se děje mimo tělo a hledá se cesta, jak vše propojit dohromady. A právě to vyjadřuje co to znamená celostní, něco moderního, ale zároveň s vazbou do minulosti i současnosti.“

 Jaké léčebné postupy můžeme označit za metody celostní medicíny?

„Myslím si, že pojem celostní je celkem zavádějící. Ajurvéda, čínská medicína, homeopatie, léčba bylinami jsou celostní. Ale i akupunktura jde dělat necelostně, pokud se vytrhne ze své prapůvodní formy. Za celostního můžeme označit i dobrého doktora s klasickým vzděláním, který má otevřenou mysl, vnímá i to okolo, má hezký vztah s pacientem a snaží se mu porozumět.“

Jsou dnes už lidé přístupnější léčit se metodami, které nabízí celostní medicína?

„Lidé by i byli. Ovšem museli by být dostatečně kvalitně informovaní. U nás v republice velmi chybí jakákoliv informovanost v tomto oboru. A chybí i filozofické vzdělávání dětí od základní školy a střední školy. Protože jak jinak se děti mají šanci dozvědět, že kytka je blbá a nejlepší je z ní v laboratoři udělat kapky. Pokud je někdo takto formován už od první třídy, bude si stále i v dvaceti pěti letech myslet, že kytka je blbá. Ale dnes už je to trochu lepší. My jsme se museli vše učit nazpaměť a ze školy jsme vylezli jako úplní tupci. Měli jsme biologii, chemii a fyziku, ale učili jsme se učivo nazpaměť a scházela nám spojitost mezi předměty dohromady. Neučili nás myslet; kdyby člověk používal rozum, tak je celostní sám o sobě.“

OSOBA JANY KRAMERIOVÉ

Původně jste studovala v Olomouci lékařskou fakultu, o jaké šlo obory?

„Šlo o kombinované studium oborů fyzikální elektronika a autoelektronika v lékařství na přírodovědecké a lékařské fakultě, kde nás v oboru bylo jen sedm. Jednalo se o studium speciálních vyšetřovacích přístrojů v lékařství jako ultrazvuky, leasery, magnetická rezonance, tomografie a tomu podobné zobrazovací techniky.“

Jakými druhy celostní medicíny se konkrétně zabýváte?

„Nejdříve jsem se díky cvičení jógy dostala ještě před revolucí k ájurvédě. A jelikož jsem dělala kvantovou fyziku v lékařství, tak ono to už člověka přímo nasměruje samo, protože fyzika je trochu dále než medicína a existují v ní jisté rozpory. Když sem po revoluci začali přijíždět lektoři z vnějšku zkusila jsem studovat homeopatii a pak čínskou medicínu. Ke všemu jsem se tedy dostala až s otevřením hranic.“

Studovala jste i v zahraničí, například Londýnskou školu homeopatie?

„Ne, studovala jsem až po revoluci v Brně. Vlastně jsme měli obrovské štěstí, protože ředitelka Londýnské školy homeopatie u nás otevřela, spolu s odborníkem na homeopatii Peterem Chappellem, kurzy. A mně se povedlo absolvovat jediný běh přednášek vedených skupinou anglických lektorů. Poté už vše převzali čeští vyškolení lektoři.“

JAKÝCH ÚČINKŮ A VÝSLEDKŮ DOSAHUJE LÉČBA, JAK JE DIAGNOSTIKOVÁNA A INDIKOVÁNA

Můžete homeopatií plně nahradit klasické léky předepsané lékařem a to i v případech vážnějšího onemocnění jako je například rakovina?

„Otázkou je, co to je vážnější onemocnění. Protože někdy se ukáže, že to co vypadá jako vážná nemoc je najednou léčitelné a něco třeba zase ne. Ale tady ani nejde o to, aby se klasická léčba nahrazovala. To není ani možné. Naopak léčba celostní medicínou či homeopatií by měla předcházet onemocnění než propukne. Pokud už nemoc propukla může se stát součástí léčby.“

Takže si myslíte, že východní medicína dokáže podpořit západní styl léčby?

„Naopak si myslím, že by v ideálním případě měla být, třeba čínská medicína, přirozenou součástí léčby. A že třeba u rakoviny a těžkých autoimunních onemocnění nejde vynechat klasickou léčbu a lékař by měl zároveň umět zvážit, jestli účinky jeho léčby nejsou pro člověka více devastující a jestli je lze nějak eliminovat. A právě ona forma eliminace, ať je jakákoli, je součástí léčby a mnohdy tou nejdůležitější. Protože člověk může mít sklon být psychicky labilní a to co se v něm odehrává si nikdo nedovede představit. Tím pádem každý vedlejší účinek, kdy je mu špatně, má katastrofální následky.“

Zrazujete klienty od předepsané léčby klasickým lékařem?

„To ani po právní stránce nejde. A asi by to ani nebylo dobře. Jde o to, že když člověk přijde a nezdá se mi jeho léčba, snažím se nasadit medikamenty pro zlepšení jeho stavu a pak mu doporučím opakovanou kontrolu u jeho lékaře. Anebo, v některých případech, klienta pošlu na vyšetření k jinému lékaři, který může objevit zase něco co předtím jeho lékař neobjevil a medikaci mu změní. Spíše se snažím o spolupráci s klasickou medicínou, ale správnou cestou, protože dnes je celá řada lékařů, kteří nejsou moc šikovní.“

Rozumíme tomu tak, že se snažíte najít tu nejpříjemnější střední cestu pro pacienta?

„Tak to se i musí. Právě pacient je sám sobě největším lékařem. Jeho imunitní systém vše ví. A léčba je jen „berlemi“, které ho opět narovnají a vrátí zpět mezi zdraví a nemoc, protože absolutní zdraví neexistuje, aby se opět cítil dobře. V lidech ale stále přetrvává pasivita vůči sobě samému a to i v přístupu k práci. Jednoduše se stydí projevit se.“

 Jak vypadá u vás vstupní kontrola a podle čeho se určuje následná léčebná metoda?

„To se s ním domluvím. Záleží na klientovi, někdo se už objednává přímo na čínskou medicínu nebo homeopatii. A pokud se neobjedná konkrétně dále následuje vstupní pohovor – „výslech“ člověka, vyšetření pulsu s jazykem a následně si pak o něm dělám obrázek z pohledu čínské medicíny. Záleží ale i na tom, zda má člověk více problémy na fyzické nebo psychické rovině a jak je na tom finančně. Protože čínská fytoterapie (pozn.: léčba bylinami) je finančně náročná. Domlouváme se s klientem co je mu příjemné, jaká forma léčby mu přijde nejlepší a jaké má finanční prostředky či časové možnosti.“

PTÁME SE TAKÉ NA VŽDY AKTUÁLNÍ TÉMA ZDRAVÉHO STRAVOVÁNÍ

Víme, že se zabýváte i zdravým stravováním. Mohla byste nám dát nějaká základní doporučení pro začátek?

„Odborníci našeho centra se zdravým stravováním zabývají opravdu důkladně, ale opět z naprosto odlišného pohledu než zdravá výživa, která nám říká co bychom jíst měli a neměli.My lidem ukazujeme co která potravina dělá a jak by k ní měl přistupovat. A vysvětlujeme jim, že kolik je na světě lidí, tolik je na světě i trávení. Že trávení je věc, která je vlastní každému člověku. Ani kamarád, ani rodinný příslušník netráví stejně jako on. Trávení souvisí s jeho osobností, prací, zaměřením, možnostmi (bydlení – panelák, samota u lesa), prožíváním a zažíváním běžného života (introvert, extrovert,…).

Dá se všeobecně doporučit, že strava která je jednoduchá a vařená je harmonizující a strava, která je syrová je léčebná a patří do rukou odborníka a ne do rukou člověka.

Nesnažíme se nic kritizovat, říkáme lidem co potraviny dělají a ať si sami vyberou. Říkáme jim co dělá alkohol, káva, tabák a jiné. Jestli si to chtějí dát, tak ať si to dají. Už víte co to s vámi dělá, tak si nedejte pět skleniček, dejte si třeba jen dvě. Asketismus je také určitou formou nemoci.

Například pokud má člověk vážně nemocnou slinivku nebo játra a doktor mu zakáže úplně pít alkohol, který byl před tím zvyklý pít normálně, je třeba mu věc vysvětlovat jinak, než mu alkohol úplně zakázat. A v momentě, když se mu to vysvětlí, způsobem co to v těle dělá a co se stane když si to dá, člověk dostane k věci jiný vztah. Poznání člověka posouvá, samotný zákaz je pro něj vzrušující a člověk touží po tom ho překonat. Když mi někdo něco zakáže, za 5 minut na to mám chuť. Ale když mi někdo řekne: „Hele jak chceš, ale ono to není zas tak dobrý.“ Tak je to tomu dotyčnému trochu jedno.“

Znamená to tedy, že úpravou jídelníčku se dá léčit?

„Určitě. Zastávám názor, že projíst se ke království nebeskému nelze. Strava není to jediné v životě. A člověk by jí neměl podlehnout. Strava je určitou součástí života člověka i součástí přístupu k životu. Je to část života, kterou lze využít k tomu, aby se něco v člověku změnilo. Spadá do toho i více věcí například pohyb, ale to záleží na konkrétním případu. Pro někoho je důležitějšího vést ho k pohybu a někoho zase vést přes stravu nebo psychiku. A jindy zase člověk něco těžkého v životě prožije. Je tedy třeba se k tomuto okamžiku vrátit a vyřešit ho. To pak by mohl jíst jako „svatej“ a stejně by mu to nepomohlo.“

 Když dochází ke změně jídelníčku u pacienta, stačí změnit jen stravu a nebo se využívá i léčiv – například z čínské medicíny?

„Hodně záleží na tom, jak člověk k celé situaci přistupuje. Pokud se během pracovního dne musí stravovat po restauracích a nemá možnost si připravit jídlo z domova, pak se přistupuje k tomu, že se mu dá něco na podporu trávení, protože to jídlo nemůže být vždy perfektní.

Dnes je u nás také velký problém v nákupu potravin. Sami si přiznejme, že to co dnes jíme není zrovna nejlepší.

Vždy proto tolerujeme možnosti klienta a to co je v možnostech jeho změny. Ano, někdy je třeba jeho trávení podpořit i jinak.“

VZKAZ JANY KRAMERIOVÉ NA ZÁVĚR

„A co bych chtěla ještě říci, že u těchto metod člověk očekává okamžitý účinek. A to pak znamená, že když už dostal pátá antibiotika a nezabrala, tak se nezlobí na pana doktora. Ale když dostane na začátku čínské byliny a ony do dvou dnů nezaberou, tak si myslí, že je čínská medicína hloupost. Lidé si musí uvědomit, že alternativní čínská medicína není zázrak, i když by to tak chtěli. A neměli by tuto metodu používat jako poslední variantu, ale jako první, to je pak jedním z důvodů, který kazí terapeutům jejich jméno. Metody celostního léčení by se měly spíše používat na menší onemocnění a nebrat si hned antibiotika na každou rýmu, když ještě není pozdě na alternativní léčbu. Nebo když má někdo malý nádor, vyroste mu a doktor řekne, že jediným řešením je operace a člověk se pak obrátí na terapeuta s tím, zda by šlo s velkým nádorem něco udělat. Šlo něco udělat, ale když byl nádor malý. Nebo čekat až bude kyčel zničená a ptát zda na to existují nějaká homeopatika? Ne, neexistují, na to už je jen umělá kyčel. Nejlepším důkazem pro člověka, zda léčba pomáhá, je ji zkusit, protože pocit úspěšnosti vám nikdo už nevezme.“